Dálková trasa GR240 je přes 300 km dlouhý trek v jižním Španělsku vedoucí okolo pohoří Sierra Nevada….číst dále
Celkové dojmy, zhodnocení výbavy, rozpočet a doporučení…číst více
GR240 – SULAYR, DEN 0
„Jsme tady!!“ Zakřením se na Tomáše a třemi váhavými kroky vyklopýtám z autobusu s batohem, pod jehož vahou se mi lehce podlamují kolena. Je 16. října 2019 a my právě dorazili do horské vesničky Pampaneira, odkud zanedlouho zamíříme do…
GR240 – SULAYR, DEN 1
Tak se zdá, že jsme konečně oficiálně na GR240 trailu! Jsou zhruba 4 hodiny odpoledne a my vyrážíme od první cedule směrem na Trevélez. Pocitově je však spíš poledne s ohledem na to, jak do nás paří sluníčko. Prvních cca. 500 m jdeme po chodníku vedle silnice. Nadšeně štěbetáme a míjíme…
GR240 – SULAYR, DEN 2
Probouzím se poněkud rozlámaná. Je 7 ráno, přesto je tma jak v pytli. V kolik se tu jako rozednívá? Pomalu se soukám ze svého spacáku. V dáli nad mořem už se začíná obloha zbarvovat do oranžovo-růžova, zatímco nad naší hlavou stále neúnavně šajní měsíc. Zajímavý kontrast. Vyhrabu se…
GR240 – SULAYR, DEN 3
Dnes ráno se cítím o mnoho odpočatější než po první noci. Jsem ale zmatená. Nevím kde jsem a rozkoukávám se z bizarního snu – zdálo se mi, že se vedle nás během noci utábořily 4 Japonky. Byli jsme ale najednou…
GR240 – SULAYR, DEN 4
Otevřu oko. Je pořád tma jako v pytli a nad hlavou mi šajní měsíc. „Hmm…tak to budou asi tak 3, 4 ráno“, pomyslím si. Tím jedním rozlepeným okem zamžourám na hodinky. „Cože?! Půl osmý?” Ta pozdní rozednívání jsou prostě fascinující. Pofukuje studený vítr. Jsem zachumlaná ve svém zafuněném smradlavém…
GR240 – SULAYR, DEN 5
Spím. Zdá se mi o teplé sprše. Óóóó…to je žůžo. Počkat…Něco ale nehraje. Pomalu přicházím k sobě a rychle si uvědomuju, že ta voda, co na mě crčí, vůbec není horká, ale studená…
GR240 – SULAYR, DEN 6
„Ty krááso!“ vyhrknu. „Co je?“, ptá se Tomáš rozespale. „Trochu kosa“. Vystrčím hlavu ze stanu a zjišťuju, že je celý pokrytý jinovatkou. A vrchol hory naproti přes údolí se přes noc…
GR240 – SULAYR, DEN 7
Budíme se do šedi. Vypadá to, že je tak 6.00 ráno, zatímco je 8.00. „Už je regulérní ráno“, prohlásím. „Všechno nejlepší!“. Tomáš má dnes narozky, tak to musíme oslavit. Nejspíš tím, že si místo umělých instantních těstovin dáme třeba nějakou mňamku od…
GR240 – SULAYR, DEN 8
Probouzíme se v „našem“ kempu. Už neprší, ba naopak to vypadá na slunečný den. Snídáme u kempingového stolu a užíváme si impozantní pohled na zasněžené vrcholky. Musím říct, že pohled takhle zespoda a z uctivé vzdálenosti mi bohatě stačí. Na prodírání se sněhem se úplně necítím. Snídaně v dnešním pojetí znamená…
GR240 – SULAYR, DEN 9
Je bezvětří, je bezvětří, je bezvětří, je bezvětří….“ To byla moje mantra dnešní noci. Tentokrát se mé přání ale nevyplnilo. Celou noc fučel příšerný vítr a v nárazech nám lomcoval se stanem. Já mám fóbii z….
GR240 – SULAYR, DEN 10
Tak to vypadá, že jsem TO nevyklapala. Cokoli TO je…Opět mě TO v noci kousalo. Byla jsem ovšem tak unavená, že jsem, i navzdory urputnému svědění, spala. Alespoň trochu. Štípance se množí, už je mám i na krku a na zádech. Tomáš je na tom o poznání líp. Pár štípanců taky schytal, ale asi TOMU celkově tolik nechutná. Za to já začínám pomalu, ale jistě šílet…
GR240 – SULAYR, DEN 11
Zdá se, že jsem přečkala další pekelnou svědivou noc. Rozlepeným okem mžourám na hodinky. Je 7:50. Vykouknu ven ze stanu. Venku je ještě tma. Tady na severu se rozednívá ještě déle. Navíc se pomalu blíží začátek listopadu. Dnes je 26.října, je to náš 11. den na trailu. Spát už se mi nechce, tak lezu ven ze stanu zabalená do spacáku pozorovat východ slunce – moje oblíbená ranní zábava. Slunce vychází na opačné straně. Pozoruji jak první…
GR240 – SULAYR, DEN 12
Ráno mě budí zvuky nějakého zvířete. Podivné pištění. Jiné než včera, ale ani teď netuším, od čeho pochází. Každopádně je tu živo. A to ještě ani netuším, jak moc. Ranní káva, vycházející slunce, oranžová obloha, mrznutí ve spacáku se vším oblečením na sobě…Prostě klasické ráno na trailu. Noc byla chladná a ráno je zrovna tak. Naštěstí dnes nejsme stíněni od sluníčka žádným kopcem, a tak nás brzy začíná hřát. Balím si věci, když můj pohled zabloudí na protilehlou louku. Leknutím se zajíknu….
GR240 – SULAYR, DEN 13
Noc v refugiu byla krušná. Vůbec, ale absolutně vůbec jsem nemohla spát. Nevím, jestli za to mohla odpolední káva nebo strach z pavouků (kterých tam bylo hodně) nebo příliš mnoho zážitků, které nestačím vstřebávat nebo silové vypětí a přetažení nebo kombinace všeho….jo, nejspíš kombinace všeho. Když už jsem konečně kolem 4. ráno začala zabírat, přišla k refugiu návštěva….
GR240 – SULAYR, DEN 14
Zbytek burgeru ze včerejška přišel ráno vhod – přesně, jak jsem odhadovala. Snídaně šampionů. Noc byla klidná, ač opět svědivá a uštípaná. Ráda bych řekla, že se u mě objevují první známky apatie vůči neidentifikovatelným krvelačným bestiím, co mi nedají spát, ale není tomu tak. Myslím, že na něco tak otravného se prostě rezignovat nedá. Asi je to příprava na…
GR240 – SULAYR, DEN 15
Z našeho kempiště „Na plácku u suti“ nás naštěstí nikdo nevyhnal, a tak jsme prožili klidnou noc. Výhled na růžově zbarvený horizont je ranním pohlazením po duši. Již od včerejška všem našim výhledům dominuje nápadně špičatý kopec (podle mapy nejspíš…
GR240 – SULAYR, DEN 16
Je to tady…Konec. Poslední den našeho treku. Do Capilery – městečka, ve kterém jsme naši nezapomenutelnou výpravu zahájili, nám chybí pouze 10.5 km. Na jednu stranu je mi smutno, že už to končí, na druhou stranu se samozřejmě těším na některé vymoženosti civilizace – třeba sprchu, pokoj s ramínkama a bez štěnic, restauraci a tak trochu i na postel. Moje…
Hopeful Wanderer 