Včerejší ubytko mělo poměrně solidní “větrání”. Tenké plechové stěny zajistily asi takový tepelný komfort jako stan, takže to bylo pocitově podobné jako spaní venku. To nám ale vůbec nevadilo, jsme ještě v nízkých polohách a žádné velké noční mrazy nás zatím netrápí.
Po té, co spořádáme obří nálož ovesné kaše s banánem k snídani, vyrážíme na cestu. Čeká nás nejprve lehké, později už poměrně prudké stoupání po kamenných schodech až do brahmánské vesnice Bahundanda. Jsou odtud opravdu parádní výhledy.
Z vesnice pokračujeme dál sestupem zpátky do údolí. Po cestě potkáváme děti ve školních uniformách. Dožadují se tužek, sladkostí a nakonec i peněz. Dostaly od nás tužku, sladkosti nemáme a peníze jim opravdu dávat nechceme.
Další zastávkou na naší cestě je malebná vesnička Ghermu. Kromě oběda, nového oblečení nebo Fanty se tu dá bez problémů sehnat i hašiš….
Zastaví nás vysmátý pán u svého krámku/příbytku. Na první pohled jde o místního ševce. Když zjistí, že boty opravit nepotřebujeme, vyndá z pod stolu velký igelitový pytel a otevře ho. V první chvíli mám za to, že se jedná o pytel plný koření a tak k jeho obsahu nadšeně přivoním. Zatímco Maya už se směje, mně ještě nějakou dobu trvá, než mi dojde, na co se to vlastně dívám. Musíme tedy pána zklamat po druhé a odmítnout i další nabízené zboží. Jeho široký rozverný úsměv to ovšem nějak nepošramotí.
V Ghermu se zastavujeme na oběd v Rainbow Restaurant & Lodge, ze které je pěkný výhled na protilehlý grandiózní vodopád. K obědu si dávám česnekovou polévku, abych se pomalu začala připravovat na vysokou nadmořskou výšku. Česnek, prý stejně jako chilli a zázvor, působí preventivně proti výškové nemoci…alespoň tedy podle místních.
Z Ghermu musíme pokračovat nějakou dobu po silnici. V další vesničce jménem Jagat si dopřáváme pauzu a odpolední kávu. Do Chamje – poslední vesnice dnešní etapy nám zbývají ještě cca. 4 km. Po nějaké době, zhruba 2 km před vesnicí Chamje, se cesta rozdvojuje a nabízí alternativu vedoucí mimo silnici. Já se po ní vydávám. Je to sice dál, ale za to lepší cesta 🙂 Maya pokračuje dál po silnici. Poprvé procházím hustým lesním porostem, který by se dal nazvat džunglí. Cestou narážím i na zajímavou flóru. Rozhodně tuto odbočku z prašné silnice doporučuji.
V Chamje se opět setkávám se svou společnicí a vybíráme ubytování pro dnešní noc – útulný Potala Hotel & Restaurant s velmi milým panem majitelem a výbornou kuchyní. Večeře, ubytování a snídaně nás vyjdou na příjemných 1400 rupií/osobu (cca. 240 Kč).
Hopeful Wanderer 