(Baskické kopečky a oceán)
Dnešní den zahajujeme 4 km sestupem do městečka Bera. Vůbec se tam nezdržujeme a v lehkém mrholení jdeme hned dál.
Dnes je psí den, potkáváme spoustu psíků, zajímavé je, ze jsou všichni stejného plemene. Na obědovou pauzu zastavujeme na rozcestí u dvou hospod, ani do jedné ale nejdeme a jíme z vlastních zásob. Jsme už zase ve Francii…alespoň na chvilku.
Roste tu volně máta. Trháme si ji do láhví s vodou. Je to úžasné zpestření a osvěžení. Jak málo tady člověku stačí ke štěstí…
Odpoledne se vyčasí a při stoupání do kopce už do nás zase vesele praží sluníčko. Dnešní etapa mi dává zabrat. Už si pomalu zvykám na čůrky potu neustále stékající po celém mém obličeji. Otírat je nemá absolutně žádný smysl a tak jen pozoruji jak pot odkapává na zem a tiše trpím.
Celé odpoledne jdeme víceméně do kopce. Poslední kilometr už je vcelku kritický a tak to zapichujeme na jakš takž rovném plácku přímo u cesty v půlce kopce. Je odtud krásný výhled na baskické kopce i na oceán.
Hopeful Wanderer 