(¡Fiesta!)
Můj narozeninový den začíná kouzelně…pozoruju východ slunce, zatímco mi orli krouží nad hlavou a krávy mi dělají společnost ke snídani. Perfektní začátek dne, jsem maximálně spokojená!
V první části dne je i cesta příjemná. Jdeme víceméně po rovince, hlavní stoupání jsme si odbyli včera.
Zanedlouho znovu potkáváme holky z Nizozemska a taky jednoho Němce a jednu Španělku. Všichni jdou GR11 tak, jako my. Utvořila se nám tedy taková menší partička. Když se dozví, že mám dnes narozky, zpívají mi “Hodně štěstí zdraví” každý ve svém jazyce. Je to srandovní a milé.
Sestupujeme do malebné vesničky Ochagavía opředené čarodějnickými báchorkami. Prý tu dříve fungovaly jakési čarodějnické klany. Každopádně je to tu moc pěkný a mají tu luxusní syrový krámek s parádním pečivem. My zamíříme do místní cidrerie, kde otestujeme místní cidre…popravdě nás nějak zvlášť nenadchne a cena taky ne.
Dále nás čeká vcelku nekonečná chůze ve vedru po prašné kamenité cestě. Navíc je tato etapa bez vody, což celému zážitku rozhodně nepřidává. Část naší vody ještě věnujeme sympatické rodince se psy a sami tak vystačíme jen tak tak. Táboříme asi v polovině etapy mezi vesnicí Ochagavía a tou následující (Izaba) na lesním plácku hned u cesty, kde sem tam bohužel projede auto.
Hopeful Wanderer 