Postřehy a souhrn trasy:
- Přechod Nízkých Tater lze jít v obou směrech (Telgárt <–> Donovaly)
- V Národním Parku Nízké Tatry je možno nocovat pouze na vyhrazených místech
- První etapu možno zakončit na Útulně Andrejcová nebo jít dál do turistického přístřešku v Sedle Piehyba (to je ale nic moc místo u silnice, doporučuju Útulňu :))
Budím se za šera a z vlakového okénka pozoruju ubíhající kopcovitou krajinu. Byla to asi moje doposud nejlepší cesta nočním vlakem. A to i navzdory bujaré párty skupinky kluků ve vedlejším kupé a strašlivému vedru. Vyjeli jsme kolem 9.večer z Prahy hlavního nádraží, naším cílem a výchozím bodem je vesnička Telgárt ve východním Slovensku známá pro svůj viadukt.
Přechod Nízkých Tater se dá jít jak z východu na západ (tedy z Telgártu (886 m.n.m.) do Donoval (972 m.n.m.)), tak i opačně. My jsme se rozhodli pro první variantu, což je nejspíš ten méně častý způsob. Obě možnosti mají svá pro a proti. Nevýhoda naší volby je určitě ta, že hned, co vyjdeme z vesnice, začínáme stoupat do poměrně drsnýho, dlouhýho a prudkýho krpálu. Je dusno a vlhko jak v prádelně, dýchání je náročné a skoro bolí. Začínáme tedy pěkně zostra hned od první chvíle…
Když se po 2.5 hodinách doplazíme na dominantu širokého dalekého okolí – Kráľovu hoľu (1,946 m.n.m.), odměnou je nám mlha jako mlíko a nulovej výhled…No není každý den posvícení.
Cesta dál pokračuje po příjemné hřebenovce a mraky se postupně začnou rozestupovat. Zanedlouho se nám otevře výhled do údolí i na hřebeny před námi. Přichází euforie a zdá se, že smolný start je zažehnán. Jdeme po zasloužené odpočinkové pěšince a pozorujeme sviště pobíhající okolo svých doupat. Já jako typickej ne-ultralajťák táhnu i dalekohled a tak mám hned možnost ho využít 🙂
Přelézáme několik dalších kopců (Orlová, Bartková) a sestupujeme o něco níž. 2 kilometry před cílem dnešní etapy (Útulňa Andrejcová) už toho mám vcelku dost. Vpruží mě až nález poměrně čerstvýho medvědího bobku ve vzdálenosti asi 200 m od Útulny. Rozmýšlím, jestli je dobrý nápad spát venku ve stanu…nezaplatíme si radši pokoj? Prý bychom se ještě vešli….Ale jednu dramatickou noc s medvědy už jsme zažili, to se přece nemůže opakovat. Nakonec to teda hecneme a usteleme si venku u Útulny s laskavým svolením sympatického majitele.
Útulna je moc pěkné místo, nabízí vše, co člověk potřebuje….umývárnu ve formě čisté vody prýštící z trubky, 2 nepostradatelné místnůstky – “Búdku” a “Kadi”, plácek na stan, piknikové stoly, pivo, Kofolu a kapustnicu. Strávíme zde poklidný fajn večer a noc.
Hopeful Wanderer 